Pivo prospívá zdraví, shodují se evropští vědci
 |
Pivo obsahuje řadu přírodních látek, které prospívají zdraví. (Autor: Martin Adamec, MAFA) |
Sdružení konferenci také využilo jako upozornění Evropské komisi, která chystá zprávu o neblahých důsledcích pití alkoholu v unii.
Britský profesor Jonathan Powell dokazoval, že pivo obsahuje přírodní silikon, který při omezené spotřebě posiluje kosti a brání osteoporóze.
Rakouský profesor Manfred Wanzl zase v pivu objevil látky, které snižují riziko vzniku Alzheimerovy nemoci, zatímco Jean-Michel Lecerf z francouzského Pasteurova institutu zjistil, že zdravou životosprávu významně podněcují ječmen a chmel přítomné v pivu.
Podle Norberta Franka z univerzity v německém Heidelbergu funguje právě chmel jako účinná látka proti vzniku rakovinných nádorů.
"Alkohol může zajisté způsobovat problémy. Zde však odborníci na základě vědeckých studií popisují blahodárné účinky pití piva, pokud je umírněné a rozumné," liboval si Michal Kačena, místopředseda Svazu českých pivovarů a sladoven z plzeňského Prazdroje.
Upozornil ovšem na představy, že by se chystaná zpráva EK mohla promítnout až do předpisů omezujících na evropské úrovni prodej piva, a tudíž jeho konzumaci.
Představuje si proto, že na Evropskou komisi by měli v zájmu českého piva více působit čeští politikové, diplomaté, europoslanci. "Máme pocit, že jiné země, například skandinávské, jsou aktivnější, zatímco v České republice se to podceňuje. Rádi bychom o tom debatovali, stali se součástí řešení problému."
Evropská regulace mu připadá vhodná nanejvýš v obecné rovině; jinak by měl podmínky prodeje a spotřeby upravovat každý stát sám, podle svého životního stylu a svých tradic. Ve Středomoří se popíjejí k jídlu lehká vína, v Česku nebo v Německu je součástí stravy zase pivo. Problém s jednorázovým opíjením mají spíše země na severu Evropy.
Profesor Arne Astrup z Kodaně na grafech dokazoval, že lehké popíjení piva a také jiných kvašených nápojů oddaluje nebezpečí infarktu. Španělská profesorka Ascensión Marcosová vyprávěla o dosavadních slibných výsledcích výzkumu, jehož cílem je prokázat, že látky obsažené v pivu posilují imunitní systém lidského organismu.
"Mluví se hodně o vínu, ale blahodárné účinky souvisejí spíše s alkoholem jako takovým, tedy i s pivem. Pivo obsahuje ovšem další živiny a vlastnosti, jež mohou prospívat zdraví," řekl v úvodní řeči profesor Powell. "Berme tedy tuto konferenci jako krok k nápravě rovnováhy."
rubrika > Ostatní, autor > ČTK, datum vydání > 5.5.2006
|
Sdružení Evropští výrobci piva zasvětilo pravidelnou výroční konferenci právě tomuto tématu - a využilo ji hned jako upozornění Evropské komisi, která chystá zprávu o neblahých důsledcích pití alkoholu v EU.
Britský profesor Jonathan Powell dokazoval, že pivo obsahuje přírodní silikon, který při omezené spotřebě posiluje kosti a brání osteoporóze. Rakouský profesor Manfred Wanzl zase v pivu objevil látky, které snižují riziko vzniku Alzheimerovy nemoci, zatímco Jean-Michel Lecerf z francouzského Pasteurova institutu zjistil, že zdravou životosprávu významně podněcují ječmen a chmel přítomné v pivu. Podle Norberta Franka z univerzity v německém Heidelbergu funguje právě chmel jako účinná látka proti vzniku rakovinných nádorů.
"Alkohol může zajisté způsobovat problémy. Zde však odborníci na základě vědeckých studií popisují blahodárné účinky pití piva, pokud je umírněné a rozumné," liboval si Michal Kačena, místopředseda Svazu českých pivovarů a sladoven z plzeňského Prazdroje. Upozornil ovšem na představy, že by se chystaná zpráva EK mohla promítnout až do předpisů omezujících na evropské úrovni prodej piva, a tudíž jeho konzumaci.
Představuje si proto, že na Evropskou komisi by měli v zájmu českého piva více působit čeští politikové, diplomaté, europoslanci. "Máme pocit, že jiné země, například skandinávské, jsou aktivnější, zatímco v České republice se to podceňuje. Rádi bychom o tom debatovali, stali se součástí řešení problému."
Evropská regulace mu připadá vhodná nanejvýš v obecné rovině; jinak by měl podmínky prodeje a spotřeby upravovat každý stát sám, podle svého životního stylu a svých tradic. Ve Středomoří se popíjejí k jídlu lehká vína, v Česku nebo v Německu je součástí stravy zase pivo. Problém s jednorázovým opíjením mají spíše země na severu Evropy.
Profesor Arne Astrup z Kodaně na grafech dokazoval, že lehké popíjení piva a také jiných kvašených nápojů oddaluje nebezpečí infarktu. Španělská profesorka Ascensión Marcosová vyprávěla o dosavadních slibných výsledcích výzkumu, jehož cílem je prokázat, že látky obsažené v pivu posilují imunitní systém lidského organismu.
"Mluví se hodně o vínu, ale blahodárné účinky souvisejí spíše s alkoholem jako takovým, tedy i s pivem. Pivo obsahuje ovšem další živiny a vlastnosti, jež mohou prospívat zdraví," řekl v úvodní řeči profesor Powell. "Berme tedy tuto konferenci jako krok k nápravě rovnováhy."
Karel Barták mik
Ještě jednou: Čím je vlastně pivo prospěšné?
27.08.2004
Nakolik souvisejí pozitivní zdravotní účinky piva se samotným alkoholem? Jaká je optimální dávka? A kdy budeme konzumovat pivo výhradně z plastových obalů. Na konci prázdnin se ještě jednou vracíme k lehčímu tématu...
Svaz pivovarů a sladoven uspořádal tiskovou konferenci, na které vystoupilo několik odborníků (lékařů apod.) s výklady o tom, co vlastně činí pivo tak zdravým. Hlavní body této ódy na pivo jsou následující:
- Polyfenoly a flavonoidy mají antioxidační účinek, čímž chrání jak cévními, tak i před nádorovými onemocněními.
- Pivo má ochranný vliv na vznik a progresi arterosklerózy (= snižuje úmrtnost na cévní mozkové příhody či na infarkt), především protože snižuje hladinu homocysteinu.
- Mírná konzumace piva snižuje krevní tlak a hladinu krevního cukru.
- Pivo je protistresový nápoj (nejen díky obsahu alkoholu, ale i kvůli obsaženým chmelovým látkám)
- Poměr minerálů a vitamínů v pivu působí proti osteoporóze (řídnutí kostí).
- Pivo je kaloricky chudší než ovocné šťávy, mléko nebo kola. "Pivní mozol" je spíše důsledkem průvodní konzumace (např.) uzenin. Pravda ovšem je, že pivo současně povzbuzuje chuť, což lze hodnotit pozitivně i negativně.
- Zvyšuje vylučování žluče a působí tak proti vzniku žlučových a močových kamenů.
- Díky obsahu dusíkatých látek (celkově málo bílkovin, ale všechny esenciální aminokyseliny) může pivo sloužit jako doplněk výživy při nízkoproteinové dietě.
Na tiskové konferenci byla také prezentována iniciativa několika pivovarů, která se snaží o "zkorektnění" reklam na pivo, z nichž by měly zmizet jakékoliv kontroverzní prvky (odkaz na sexuální úspěch, nezletilí, mladiství, opilství...). To je samozřejmě otázka spíše politická a zčásti také souvisí s konkurenčním bojem mezi subjekty působícími na českém trhu. Na Science Worldu se tímto problémem nebudeme podrobněji zabývat.
Z následné diskuse vyplynulo:
- Ideální denní dávka alkoholu bývá nejčastěji uváděna jako 40 g pro muže a polovina pro ženy. To odpovídá 2, respektive 1 pivu. Na Science Worldu jsme se setkali i s vyššími hodnotami, které dosahovaly až 80 g, tedy až 4 pivům (http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/C0B173C3663740E6C1256E9700492023?OpenDocument&cast=1). Podle MUDr. Jiráta se ale už v této dávce mohou začít projevovat i nežádoucí účinky, byť ty pozitivní nadále přetrvávají či jsou ještě zesíleny. Jinak řečeno - 80 gramů alkoholu denně je zdravější než 0 gramů, ale ne tolik jako gramů 40.
- Zajímavé v této souvislosti je, že někdy se ideální dávka uvádí nikoliv jako denní, ale jako týdenní. Znamená to, že příznivé účinky přetrvávají např. i při pití obden ve dvojnásobné dávce?
- Zdravotní účinky piva nicméně souvisejí s obsahem alkoholu jen v omezené míře. Proto nealkoholické pivo (respektive nízkoalkoholické - do 0,5 % objemu) představuje vhodnou náhražku pro všechny, kdo se normálnímu pivu z toho či onoho důvodu raději vyhnou. Antisklerotický účinek piva je ovšem především záležitostí alkoholu jako takového, který snižuje hladinu LDL cholesterolu a naopak zvyšuje "hodný" HDL.
- Proč už dnes v obchodech nevidíme piva osmi či sedmistupňová? Ve skutečnosti občas ano - nová norma totiž přikazuje udávat ne původní obsah sladu v mladině, ale obsah alkoholu ve výsledném nápoji. Levná piva s obsahem alkoholu kolem 3 % nebo mírně více vlastně odpovídají původní osmičce. Pravda však je, že sláva nízkoalkoholických piv poněkud povadla s tím, že Zákoník práce nyní pití alkoholických zákonů na pracovišti striktně zakazuje. Pokud by např. majitel dolů či hutí svým zaměstnancům pití nízkoalkoholických piv povolil, bude zřejmě činěn zodpovědným za všechny následné havárie, bezpečnostní incidenty apod.
- Jaká je budoucnost plastových lahví na pivo? Hlavním problémem je prozatím cena těchto obalů. Na obzoru jsou však nové technologie, které budou levnější. Také se možná objeví plasty, které se samy rozloží (např. v horizontu 2 let). Protože výhody plastových lahví jsou zřejmé (lehkost, nerozbitnost - to má velký význam třeba pro kamionovou dopravu piva), nakonec sklo nahradí. Je však otázkou, v jak vzdálené budoucnosti k tomu dojde.
Současné plastové obaly typu PET však kromě jiného umožňují v menší míře prostup plynů. Následkem toho je pivo po delší době díky nižšímu obsahu oxidu uhličitého přece jen lehce "vyčpělé".
autor: Pavel Houser
Nejsilnější je třiatřicítkaDnes už si snad nikdo neplete stupňovitost piva s obsahem alkoholu (dvanáctka skutečně nemá 12 procent alkoholu). Jde vlastně o hustotu sladového roztoku, který se po uvaření s chmelem teprve přidáním pivních kvasnic stává živnou půdou pro vznik alkoholu.
Záleží i na prokvašenosti, takže některá desítka může mít stejný obsah alkoholu jako jiná dvanáctka. Před sedmnácti lety se mohlo zdát, že se u nás začala vařit silnější piva (dvanáctka mívala na etiketě údaj min. 3,1 % alkoholu, dnes kolem 5 %), ale to bylo způsobeno přechodem z váhových na objemové jednotky při udávání množství alkoholu.
Nejsilnějším českým a zřejmě i evropským pivem je X-Beer z pražského restauračního pivovaru U Medvídků.
Poslední várka uzrála ve třiatřicítku s obsahem alkoholu téměř 13 procent. Mezi průmyslově vyráběnými kraluje náchodský pivovar s tmavou čtyřiadvacítkou Primátor double (10 % alkoholu).
Mistři "pivapijani"
Před sto sedmdesáti lety bylo na našich územích přes tisíc pivovarů, které za rok uvařily více než 3 milióny hektolitrů.
Postupně se jejich počet snižoval, ale "výstav" šel naopak nahoru. Dnes funguje 48 průmyslových pivovarů a kolem 50 minipivovarů s roční produkcí 19 miliónů hektolitrů.
První pozici si udržuje skupina Plzeňského Prazdroje (Prazdroj, Gambrinus, Velké Popovice, Radegast) s velkým náskokem před Staropramenem (Smíchov, Braník, Ostravar) a budějovickým Budvarem.
Stejné pořadí platí i pro vývoz. Do ciziny putuje 16 procent vyrobeného piva (nejvíce do Německa), naopak k nám se nedováží ani celé jedno procento z celkově vypitého piva. Jsme zkrátka věrni domácímu moku, a že se ho nevypije málo! Se 313 půllitry ročně na hlavu (včetně kojenců) jsme mistři světa. Přitom už hodně dávno si jistý rytíř stěžoval, že Čechové nejsou zdaleka takoví "pivapijani", jakými byli jejich předkové, neboť jsou slaboši a tolik nevydrží.
Kde jinde než v hospodě? 
Nejen geniální schopnost uhasit žízeň a posílit, ale i sdružování a společné pití bylo odjakživa považováno za přínos piva.
První písemné zmínky o hospodách jsou staré tři a půl tisíce let a pocházejí stejně jako pěnivý mok z Mezopotámie. U nás byly kdysi vyhlášené šenky v Litoměřicích, prý tam dokázali opít každého, kdo přijel do města.
Obdivuhodný se zdá tah tří pražských měšťanů z roku 1591. Přišli v neděli do lázní spojených s výčepem, odešli až ve středu po konzumaci dvou sudů. Naše hospody nemají dodnes ve světě obdobu.
Rekordy
Tuplák piva vypitý za 2,7 vteřiny je jedním z vrcholných výkonů, zaznamenaných v českém vydání Knihy rekordů. Padesátilitrový sud padl za necelých 32 vteřin, ale nepodařilo se to jednotlivci, nýbrž sto lidem najednou. Unikátní je pětičlenná štafeta, kterou si borci předávali ťuknutím a svá piva dokázali vypít v celkovém čase o málo překračujícím 13 vteřin. Náčelník Velká ruka zvedl a udržel v jedné ruce 17 plných půllitrů.
Chvála pestrosti
V obchodech a restauracích si dneska lze koupit 475 druhů tuzemského piva. V drtivé většině jde o spodně kvašený ležák plzeňského typu, který jsme dali světu.
Ale stále častěji můžeme narazit na speciální piva od třináctky výš nebo na ochucená piva kávová, banánová, višňová, vanilková či s medem. Velkou měrou se na pestrosti podílejí minipivovary neboli restaurační pivovary. Nejznámějším je flekovský, jenž byl do počátku devadesátých let minulého století jediným fungujícím. Poté se vyrojily další a dnes jich existuje na 50.
Což takhle nealko?
Má méně než půl procenta alkoholu. Přesto si zachovává zdraví prospěšné poselství piva. Výborně hasí žízeň. Je čím dál kvalitnější a chutnější, to znamená, že stále více připomíná dobré pivo, přičemž je méně kalorické. Není divu, že se za posledních pět let výroba i spotřeba nealkoholického piva u nás zdvojnásobila.
Může se vyrábět úpravou postupu vaření či kvašení, nebo odstraněním alkoholu z běžného piva. Největším požehnáním je pro řidiče. Ale nemyslete, že řídit pod vlivem alkoholu se stalo výsadou dnešní doby. Už v roce 1577 bylo kočím zakázáno jezdit v opilosti, zvláště pokud vozili ženy lehkých mravů a zpívali při tom oplzlé písně.
Pivo dělá hezká těla
O takzvaném pivním břichu existují protichůdné teorie. Jedny ho zcela popírají s tím, 
že pivo neobsahuje žádný tuk. Druhé upozorňují na kalorickou hodnotu a obsah alkoholu, jenž brání lepšímu spalování tuků. Třetí vše vysvětlují faktem, že při konzumaci piva dostane člověk pořádný hlad.
A mužům se holt tuk ukládá do krajiny břišní, zatímco ženám v oblasti boků a hýždí. Bylo však prokázáno, že pravidelné požití jednoho až dvou piv denně může vést v kombinaci s rozumným stravováním dlouhodobě k úbytku tělesné váhy.
Uvedené množství moku má dobrý vliv na trávení, nervovou soustavu, kůži, vlasy, srdce, cévy, a dokonce i na sex, protože člověka uvolní. Ale pozor, pokud počet půllitrů dosáhne dvouciferného čísla, můžete mít ráno naopak těžkou depresi při pohledu na neznámého muže či ženu vedle sebe v posteli.
My a pivo
Průměrně každý vypijeme 313 půllitrů za rok
Máme 475 druhů piva
Nejsilnějším je třiatřicítka X-Beer
Nejrychleji byl vypit tuplák za 2,7 vteřiny
Funguje 48 průmyslových pivovarů a kolem 50 minipivovarů
Ročně vyrobíme 19 miliónů hektolitrů
Ideálně vychlazené je na 7 až 10 °C